Angličtina není cizí jazyk, říká studijní ředitel Jazykové školy Pygmalion
Horizont 16. června 2009
„V průběhu let přicházejí nové metody, jak zvládnout angličtinu. My si z nich vybíráme a používáme ty nejověřenější. O tom, že je dobré umět anglicky, pochybuje asi jen málokdo. Mnohem méně samozřejmý je naproti tomu způsob, jakým by se měl student v jazyce zdokonalovat. Jazyková škola Pygmalion díky modernímu a zodpovědnému přístupu k výuce usiluje o to, aby student za svůj čas a peníze viděl jasné výsledky,“ uvedl studijní ředitel školy Petr Vlk.
Zavádíte zcela nový studijní program výuky angličtiny pro malé děti pod názvem Pygmalionek. Proč jste se rozhodli učit také předškolní děti?
Vnímali jsme to jako dluh naší školy vůči veřejnosti. Zatím jsme se soustředili zejména na žáky, studenty a dospělé. Za více než deset let fungování školy jsme však nasbírali dostatek zkušeností na to, abychom se mohli věnovat i těm nejmenším. Jsme přesvědčení o tom, že máme v oblasti výuky malých dětí hodně co nabídnout. Naši pedagogové jsou důkladně obeznámeni s metodikou, která vychází z poznatků Cambridgeské univerzity. Naše školní třídy jsou vybaveny tak, aby se v nich děti cítily dobře, a pracujeme s velmi zajímavými učebními materiály.
Zároveň prezentujete změnu charakteru jazykové výuky. Má spět k jasnému a konkrétnímu cíli, tj. ke složení mezinárodních zkoušek, a to pro dospělé i pro středoškolské studenty.
Před deseti lety většina lidí chodila do kurzů a jazykových škol proto, aby se naučila anglicky. Dnes už hodně studentů i dospělých anglicky umí, a proto si chtějí hlavně udělat některou z mezinárodních jazykových zkoušek. To klade vetší nároky na kvalitu kurzů a kvalifikace učitelů. Klienti nám zcela kladou konkrétní otázky: „Jaké pokroky udělám za dva roky, má-li dnes úroveň B1? Jak mohu své současné znalosti zúročit? Která zkouška je pro mě nejvhodnější?“ To znamená, že výuka nabývá na důslednosti a organizovanosti. Ubývá čistě konverzačních lekcí. Ovšem klesá i podíl gramatiky, a naopak je kladen důraz na komunikativnost, práci se slovní zásobou, pozornost je směřována na čtení, poslech a výslovnost.
Zmiňujete dynamicky se měnící charakter přístupu k anglickému jazyku. Angličtina jako prostředek dorozumívání v Evropě, nikoli pouze prostředek k šíření anglosaských kulturních hodnot. Můžete to přiblížit?
Dlouhá léta platilo, že kdo se chce učit anglicky, měl by rozumět i anglické literatuře, historii a kultuře. Probíraly se například britské zvyky, tradice, životní styl. Jenže angličtina je nyní brána téměř výhradně jako prostředek k dorozumívání, přestává se spojovat s kulturní a politickou dominancí některých zemí, nikomu nepatří a v podstatě to už ani není cizí jazyk. Mnozí cizinci hovoří lepší, „spisovnější“ angličtinou, než rodilí mluvčí. Populární britský deník The Guardian má ve světě dvakrát více čtenářů než ve Velké Británii a zcela vědomě se snaží být mezinárodní.
Říkáte, že angličtina je pro každého. Mnoho lidí, především starších, však má stále pocit, že už se ji nenaučí.
Naučit se anglicky je náročné, ale nikoli nemožné. Jazyk se lze učit v každém věku, nikdy není pozdě na to začít. Je velký rozdíl mezi tím anglicky neumět vůbec a umět nebo rozumět třeba jen trochu. Umět anglicky znamená mít dobrý pocit, vyšší sebevědomí, stejně jako je tomu se znalostí počítačů nebo práci s internetem. Studenti to dnes mají snadnější. Mladá generace často angličtinu perfektně ovládá díky cestování, hudbě, cizojazyčným časopisům a novinám, což současné střední či starší generaci umožněno nebylo. Přesto i pro ně existuje cesta. Stačí najít chuť, či sebrat odvahu. Potěšující skutečností je, že angličtina má ze všech jazyků nejlépe zpracovanou metodiku výuky, čímž působí jednoduše a systematicky. Motivovat studenty může i fakt, že v začátcích jsou pokroky okamžitě patrné. (PR)